3.9. 2018 Království Kamásútry a krásy Madhjapradeshe

Byť jsem si slíbila, že do těchto končin příště jen letecky nebo maximálně vlakem, cesta autem skýtá jednu nekonečnou výhodu. Když vás něco zaujme, můžete zastavit. Když někde nechcete být, můžete odjet dříve. A hlavně . . .vidíte a poznáváte. Jste uprostřed děje. Součástí života, který se tady žije. A to je někdy mnohem víc, než „nervy“, které zažíváte při pohledu z okýnka.

Khajuraho – soubor hinduistických chrámu téměř v centru Madhjapradeshe. Chrámy byly postaveny v letech 950 až 1050 n.l. Díky své poloze a nepřístupnosti je moderní civilizace objevila až v roce 1966. Z původních více než 40-ti se jich dochovalo 22. Procházím mezi nimi. Fotím. Obdivuju. Začínám si všímat výzdoby. Začínám se červenat :o) Opravdu jsou chrámy vyzdobeny výjevy z kamasútry. To, co je tady spodobněno, si fakt člověk v reálu občas ani neumí představit :o) Zajímavá inspirace :o))))

Orcha – město založeno v roce 1501 jako hlavní město někdejšího stejnojmenného knížecího státu. Dnes jen malá vesnice, ve které žije jen cca 10tis obyvatel. Architektura je zde zase úplně jiná a jakoby připomínala středověké evropské stavby. Jen tak nějak postavené po indicku :o)

Jhansi – rodné město nejslavnější indické bojovnice za svobodu. Ženy, o které určitě příště napíšu více.
Gwalier – a jeho středověká pevnost . . .
Řeka Betwa – vodopády, přehrada, zatopené lužní louky. Kameny a ohromné, nedokončené mosty.

Všechno je to nové, zajímavé a mně se Madhjapradesh začíná líbit. Tak sem určitě budu jezdit. Je to zase jiná Indie. Zelná. Mnohem nedotčenější turismem. Normálnější. Jo, tady mě to baví. Tak snad zase brzy na shledanou.