Takové "obyčejné" úterý aneb co vše se dá zažít v Jerichu

3.4. Takové „obyčejné“ úterý aneb co vše se dá zažít v Jerichu

Tak hned ráno to byla pravá arabská snídaně. Tou začal další den v Izraeli. Od večera jsem se na ni těšila a mučila se hladem 😀 Na desátou (v tu dobu se tady snídá) jsme dorazily do malé restaurace, kde jsme včera využily WiFi a slíbily, že ráno dorazíme. Moje představa snídaně je za normálních okolností trocha ovoce a jogurt. To, co ale přistálo před námi, mi připomínalo hostinu pro partu dřevorubců a ne snídani pro dvě holky. Arabské chleby, falafel, vajíčka, humus, zeleninové saláty, pomazánky, olivy, čerstvé preclíky, sýry, šunka – a to vše v množství více než velkém. Už po prvním chlebu jsme byly syté, čerstvý džus nás úplně zaplácnul a na další kolo už nezbývaly síly. Byť jsme odpočívaly a snažily se 😀 Snídaně nám nakonec vystačila na oběd i večeři.

Naše kuchařka si nás fotila a já si jsem jistá, že fotky obratem dávala na facebook s titulky – tak tohle všechno snědly dvě holky z Čech 😀 Naše kuchařka – jméno jsem si prostě nezapamatovala – je sama na dlouhé povídání.

Po snídani se rozhodla, že se k nám přidá a stráví dnešek s námi. Jelikož její angličtina s naše arabština je tak na podobné úrovni, dalo se očekávat, že den přinese řadu překvapení.
Začalo to ještě, než jsme se vrátily k Mrtvému moři, ve kterém jsme se dnes už opravdu chtěly vykoupat. Její navigace byla dost specifická a nejprve jsme ji musely naučit “ right“ a „left“, protože cesta se začala značně protahovat,když na každé křižovatce volala manželovi, jak anglicky říct, kudy dále.

Koupání v Mrtvém moři byl další z prapodivností dnešního dne. Naše průvodkyně, jakožto ortodoxní muslimka, se koupala v dlouhých koupacích šatech a jen místo šátku měla na hlavě kapuci. My jsme se koupaly, v čem se dalo 😀 s myšlenkou, že to přece pak musí na sluníčku rychle uschnout. A to taky nebyla pravda. Obě s Ivou jsme se shodly na tom, že tahle koupačka jednou za život stačí. Tak předně, ta voda je fakt setsakramentsky slaná. Sůl vám vyžírá každičkou ranku na vašem těle a ta bolest…Na některých partiích byla nesnesitelná. Iva si ji nastříkala do očí a mě enormně vadila na všech partiích. Vydržela jsem tam tak 15 min a opravdu mi to stačilo. Ne jenom to koupání ale i to, jak se před desítky ortodoxních muslimů a Židů snažíte omýt intimní partie, tak, aby si nikdo ničeho nevšiml, máte jen láhev vody, a široko daleko není ani stromeček, ani keříček.

Co ale voda z mrtvého moře ještě udělala, bylo to, že se nám kůže ale i všechno oblečení, co bylo v dosahu, nacucala solí tak, že všechny chloupky i látka byly jako naškrobené. A věřte nebo ne, ta voda je i mírně mastná. Umýt to nešlo, vyprat to nešlo, slané to bylo a vůbec se mi to nelíbilo😣 Ať mi nikdo netvrdí, že tahle lapálie je natolik zdravá, že bych ji měla ještě někdy zopakovat. Za mne tady jasně platí “ jednou a dost“.

 

Od Mrtvého moře jsme se vrátily v pozdním odpoledni, ale ještě jsme stihly navštívit několik kostelů a mešitu, kde nám bylo názorně vysvětleno, jak se pravověrný muslim modlí. Díky naší průvodkyni to bylo i názorně předvedeno.

 

 

 

 

 

Po chrámech následovala cesta na vyhlídku vybudovanou nad městem u do skály vytesaného kláštera. Což o to, vyhlídka a vše ostatní opravdu stálo za to. Jen ta lanovka, která nás vezla na vrchol, mi vůbec neudělal dobře. Jak jsem se dozvěděla později, tato lanovka v Jerichu je snad nejstarší stále provozovanou lanovkou a byť by si už skutečně zasloužila celkovou rekonstrukci, nemůžou se do toho pustit, protože by se neměli jak dostávat nahoru. Takže tak trochu neřešitelná situace.

 

Ještě jsem zapomněla zmínit, že jsme navštívili taky Kumran. Ale to je asi spíše pro fajnšmekry, takže raději ještě napíšu, jak vypadal večer.
Ten jsme opět strávili v restauraci, kde jsme den začínali, pili kafe, někteří z nás (a já to fakt nebyla) kouřili vodní dýmku, jedli dobroty a vše vyvrcholilo tím, že Iva měla geniální nápad a to ten, že když jsme celý den jedli výtvory naší kuchařky, tak ji teď pro změnu uvaříme my. Iva se do toho pustila za asistence všech přítomných a z kila brambor vyšvihla bramboráky jako od Polrajcha.

Krásné zakončení dne.

Ale nemůžeme zůstat déle a musíme vyrazit dále. Máme už jen pár dní a chceme toho ještě tolik vidět, tolik zažít. A tak chvíli před půlnocí sedáme do auta a vyrážíme do Galileje. Ráno už budeme v místech, které jsou nerozlučně spjaté s Ježíšovým životem.

 

 

 

 

 

Erika Slabá
Indie mi natolik přeskládala hodnoty, pohled na život, bohatství či chudobu a MNOHO dalšího, že jsem se rozhodla s Indií spojit svůj další život, Nyní v Indii část roku pobývám. Na tomto webu sdílím své ryze osobní zážitky a poselství pro každého, kdo se nebojí změny. Můžu Ti dát tipy a doporučení, pomoct naplánovat cestu, nebo můžeš vyrazit se mnou a zažít Indii ne „all inclusive“ avšak „all reality“.

3 možnosti, jak lépe zvládnout cestu do Indie

Které Ti mohu poskytnout osobně

Konzultace

Konzultace před cestou

Chystáš se do Indie na vlastní pěst sám či s přáteli?

Příprava cesty

Příprava cesty do Indie

Chystáš se sám nebo s přáteli do Indie a chceš pomoci?

India Forever

Společná cesta do Indie

Nemáš ambice vypravit se do Indie po vlastní ose?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů