29.6. Rewelsar a Chacha Tchaj

Rewalsar – nádherné, velice klidné místo, minimum cizinců (skoro bych řekla, že jsem byla jediná). Co je na městě nejzajímavější? Tak určitě buddhistický chrám s jednou z největších venkovních soch Buddhy. Socha ční nad celé město a je vidět z neskutečné dálky. Celý chrám je umístěn na vrcholku kopce a výhled na město a hory, které zde vše obklopují, je velkolepý.

Chrám sám o sobě je, jako snad všechny buddhistické stavby, barevný, velkolepý a okázalý. V tichu svatyně se ale dá krásně meditovat a já zde prožívám hluboký pokoj a mír.

Jak se blížíme k Jogiho rodnému městu, mám chvílemi pocit, jakoby se trochu měnil. Učí mě pravidla týkající se jeho náboženství a způsobu života a ne vždy se mi úplně tato pravidla líbí. Tak o nich diskutujeme, já je chci vysvětlit a taky tak trochu nabourat, protože mi mnohdy nedávají smysl. Souhlasím s tím, že pokud chci tuto zemi poznat, musím její pravidla ctít. Na druhou stranu občas opravdu nechápu a hrozně mě mrzí, když po mně Jogi chce, abych dodržovala principy, o jejichž užitečnosti vážně pochybuji.  Naštěstí i u něj se zdá být přátelství větší, než zakořenění v pravidlech a tradici. Tak jeden konkrétní příklad:

Mám druhý den menstruaci. V Shimle byl velice známý chrám Opičího boha, který jsme navštívili. Ještě ale před jeho návštěvou mi Jogi vysvetlil, že jelikož mám menstruaci, tak jsem v tuto chvíli nečistá a dle hinduistických pravidel nesmím jít dovnitř žádného chrámu, připravovat jídlo a podobně. Když mi to řekl, pěkně jsem se naštvala a více méně jsme se pohádali, protože jsem mu řekla, že to je totální nesmysl. A že jsem ráda, že jsem křesťanka, protože můj Bůh mě má rád každý den a je mu jedno, jestli mám zrovna své dny nebo třeba chřipku.

Diskuse to byla velká, ale nakonec jsem ustoupila a počítala s tím, že tento chrám si prostě prohlédnu jen zvenčí.

Jaké bylo mé překvapení, když si Jogi začal zouvat boty (do všech chrámů v Indii jen bosky), a vyzval mě, ať si je zuju taky, že prý jdeme spolu. A tak na základě přátelství, které jednou může být vyšším principem, začal Jogi vědomě porušovat pravidla své víry. A já věřím tomu, že přátelství, vztahy a zdravý lidský rozum, může vyhrát nad nesmyslnými principy, ať už se týkají náboženství nebo čehokoli jiného.

Ale vrátím se k Rewalsaru. Co můžu každému vřele doporučit, kromě návštěvy již zmíněného buddhistického chrámu, je návštěva gurudvary, ze které je skvělý výhled na sochu Buddhy na protilehlém kopci, procházku kolem jezera a v neposlední řadě Chacha Chai – strýčkův čaj a jeho sladkost. Opravdu prozatím nejlepší čaj v Indii – a to jsem těch čajů tady už vypila litry a litry.

Určitě si to užijete. Vřele doporučuji.

Jediné co mi kazí krásné dny, je neustálá bolest v krku. Chvílemi nemůžu už ani polykat. Tak poprvé jdu otestovat místní zdravotnictví a spolu s Jogim jdeme navštívit medical store. Tak nějak s Jogiho pomocí vysvětluji, co mě trápí, a dostávám dvoje prášky, ani jedny v původnim obalu, jen kus ustřiženého platíčka. No tak to jsem fakt zvědavá, co to do sebe láduju. Ale asi mi prodavač docela rozuměl, protože po druhé dávce léků se mi udělalo lépe a když je doberu, cítím se více méně v tomto ohledu zdravá.