27.9. Cesta letadlem

Znovu a znovu si říkám, jak moc mám ráda letiště. V okamžiku, kdy se zbavím třináctikilové krosny a odevzdám jí do rukou Božích a letecké společnosti, začíná pro mě skutečné dobrodružství.

Dnes už neletím sama a nemám jen zodpovědnost sama za sebe. Iva je stále nemocná a je na ní vidět, že se necítí úplně nejlépe. Jinak ale moje parťačky jsou skvělé holky, které už v životě něco procestovaly, takže jsou zvyklé na určitý stupeň nepohodlí a určitou míru rizika, které s sebou vše neznámé přináší.

O to více se těším na naše společné zážitky. Teď je už hluboká noc a za pár hodin jsme na letišti v Doha. Zde měníme letadlo a z Doha již přímo do Delhi. V devět ráno se setkáme na letišti s Jogim a pak . . . Věřím, že zapůsobí kouzlo Orientu.

Jdu si na chvíli taky zdřímnout. A z Delhi se zase ozvu.