27.8.2018 V poušti

Indie má mnohé podoby. Nejen rozpálená a přelidněná města, památky UNESCO nebo tropický prales v Jižní Indii. Jedna z jejich tváří je i vyprahá planina plná písečných dun, občasného křoví a suchomilných bodláků. V tomto ničem, které se jmenuje Thárská pouš a rozkládá se mezi Indií a Pakistánem, jsme strávili sic jen několik hodin, ale pravdu stály za to.


Z Jodhpuru do Jaisalmeru, respektive cca 30 km od něj, trvá cesta 5 hodin. Už po cestě je cítit, že se blížíme k indicko – pakistánské hranici. Staví se zde nové silnice pro rychlý přesun vojenské techniky, v dálce slyšíte hučení stíhaček, na silnici potkáváte vojenské konvoje. Jakmile z hlavních silnic odbočíte více do pouště a postíte se do jejího pomyslného středu, doprava začne slábnout, místo obrněných vozidel začnete potkávat velbloudy a až na velké elektrárny, které zásobují celou tuto mašinérii, máte pocit, že jste v úplně jiném světě. Za chvíli ale i elektrárny necháte za zády a před vámi se otevře vyprahlá krajina, ve které se pasou stáda koz a ovcí.

No a pak dorazíte do nějaké vesničky, kde jste v celku zajímavá atrakce pro místní.

Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou sedím na velbloudovi a jedu. Kam? No do pouště. Přespat pod hvězdami, jíst pravou beduínskou večeři, poslouchat vytí psů na měsíc ( je skoro úplněk), pít čaj s kozím mlékem, ležet na písečných dunách a počítat hvězdy, kterými je posypaná celá obloha. Větší romantiku a více bolavé kyčle ze sezení na velbloudovi si neumím představit :o)

Druhý den ráno mě ale nutí začít trochu více přemýšlet. Kde se vzaly ty děti, které nám přivezly mléko? Proč tráví čas s námi v poušti? Kolik jim je ? A proč vedou mého velblouda když by měly ýt raději ve škole? A tak se ptám později ve vesnici místních a dovídám se, že někteří do školy chodí. Odpoledne pracují jako vodiči velbloudu, noci tráví v poušti a když vrátí turisty k jejich autům, běží do školy. Ale všichni takové štěstí nemají. Minimálně jeden z těch kluků do školy nechodí vůbec. Jeho rodina patří mezi ty nejchudší, farmaří na malém políčku, sami žádné vzdělání nemají a jejich syn ho tedy pravděpodobně taky mít nebude.

A tak se ve mně při odjezdu mísí pocity naprosté pohody a okouzlení nad tou troškou pouštního života, který jsem mohla okusit a který je ovšem sladkobolný, když vidím smutek v očích kluka, který se dívá na školáky, kteří právě začínají první hodinu a on ví, že nikdy mezi ně nebude patřit.

Erika Slabá
Indie mi natolik přeskládala hodnoty, pohled na život, bohatství či chudobu a MNOHO dalšího, že jsem se rozhodla s Indií spojit svůj další život, Nyní v Indii část roku pobývám. Na tomto webu sdílím své ryze osobní zážitky a poselství pro každého, kdo se nebojí změny. Můžu Ti dát tipy a doporučení, pomoct naplánovat cestu, nebo můžeš vyrazit se mnou a zažít Indii ne „all inclusive“ avšak „all reality“.

3 možnosti, jak lépe zvládnout cestu do Indie

Které Ti mohu poskytnout osobně

Konzultace

Konzultace před cestou

Chystáš se do Indie na vlastní pěst sám či s přáteli?

Příprava cesty

Příprava cesty do Indie

Chystáš se sám nebo s přáteli do Indie a chceš pomoci?

India Forever

Společná cesta do Indie

Nemáš ambice vypravit se do Indie po vlastní ose?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů