26.8.2016 Niki

Dnes vám budu vyprávět jeden speciální příběh. Příběhů je plná celá Indie, ale tohoto příběhu se stávám součástí, a tak bych se o něj s vámi ráda podělila.

Žil v Indii jeden muž. Pamatoval si ještě britskou okupaci, těžké začátky nezávislé Indie a taky nepokoje, které mladý stát provázely. Bratrovražedné výboje mezi místními hinduisty a muslimy, období hladu i prospeity. Už jako mladý se rozhodnul, že se postaví nepřízni osudu a byť se mu nedostávalo vzdělání, uměl naslouchat a vnímat potřeby lidí kolem sebe. Chudá matka, která neměla peníze nakoupit si koření aby dochutila jídlo. Velkopodnikatel, který nebyl schopný sehnat kuchaře, který by standartně připravoval lahodnou indickou kuchyni. Dělníci, kteří jedli jídla bez chuti a vůně, protože byli líní si připravit „graby“ – ten základ, který dává jídlu chuť.

Protože tento muž již od mládí pracoval na plantážích koření v Jižní Indii, rozhodl se jednoho dne, že začně koření sám drtit a míchat, a tak všem zjednoduší život. Jeho nápad se brzo ujal, protože díky němu byl přístup k indickému jídlu mnohem jednodušší a ta prvá „indie“ už nezůstala jen v restauracích a hotelech, ale mohl si ji uvařit opravdu každý.

Zalíbilo se to ponejvíce cizincům, pro které by jinak příprava tohoto jídla byla velice obtížná a mladý muž začal postupně své směsi nejenom dodávat místním, ale také cizincům a postupně vyvážet do celého světa. Směsi koření, které dělal, se začaly označovat názvem MASALA, a tak se jmenují dodnes.

Tímto ale příběh neskončil. Tento muž se oženil a narodilo se mu sedm dcer. Bůh mu nedopřál mužského potomka. Onen muž však nezahořkl, ale všechny své znalosti a vědomosti předal své manželce a svým dcerám. A ty po jeho smrti převzaly celý podnik, který se dnes skládá z výběru koření v Jižní Indii, jeho ručního zpracování, míchaní směsí a prodej.

Ve světě mužů, kterým Indie pořád je, se Sedm Sester muselo hodně ohánět, aby otcovu pozůstalost dále rozvíjely. Společnost, náboženství a kultura jim postavily do cesty ne jednu překážku. „Holky“ to ale zvládly a požád zvládají a mají za to můj velký obdiv.

Dnes už každá z nich má svojí rodinu, stále ale společně spravují výrobnu a prodejnu toho nejlepšího koření, které v Indii vůbec můžete najít.

A tento příběh není žádný „fake“, je to realita, které se můžu stát součástí, protože právě tato rodina nás dnes v Jodpuru přivítala.

Nakonec opravdu nezáleží na ničem jiném, než na tom chtít a dělat věci pořádně. A i ta naše dnešní cesta, dlouhá 600 km a trvající skoro dvanáct hodin, stála za to.

Odjíždíme s 15 kilogramy toho nejlepšího koření :o) a vezeme ho k nám, do Čech.

No a po náročném dni si snad zítra užijme i trochu toho Jodhpuru plného památek, nádhernou pevnost a náměstí plné barev, vůní a chutí koření – třeba právě od Niky.

Erika Slabá
Indie mi natolik přeskládala hodnoty, pohled na život, bohatství či chudobu a MNOHO dalšího, že jsem se rozhodla s Indií spojit svůj další život, Nyní v Indii část roku pobývám. Na tomto webu sdílím své ryze osobní zážitky a poselství pro každého, kdo se nebojí změny. Můžu Ti dát tipy a doporučení, pomoct naplánovat cestu, nebo můžeš vyrazit se mnou a zažít Indii ne „all inclusive“ avšak „all reality“.

3 možnosti, jak lépe zvládnout cestu do Indie

Které Ti mohu poskytnout osobně

Konzultace

Konzultace před cestou

Chystáš se do Indie na vlastní pěst sám či s přáteli?

Příprava cesty

Příprava cesty do Indie

Chystáš se sám nebo s přáteli do Indie a chceš pomoci?

India Forever

Společná cesta do Indie

Nemáš ambice vypravit se do Indie po vlastní ose?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů