Ganga, India

24.10. Varanásí – snad nejposvátnější místo pro hindy

Varanásí – snad nejposvátnější místo pro hindy. Za východu slunce už opět nastupuji do loďky a znovu se ocitnu na řece Ganze, jen o několik set kilometrů dále po jejím proudu. Rozdíl je znatelný. Z divoké podhorské řeky se stala pomalu tekoucí, hutná lavina, která si razí cestu širokým korytem.  Tam, kde se v Rishikeshi dalo dohlédnout na dno, teď není vidět ani pár centimetrů pod hladinu. Kde v Rishikeshi vše vonělo přírodou a čistotou se teď dere zvláštní odér. Není to vysloveně zápach, ale byť se stále jedná o tu samou řeku, rozdíl je naprosto zásadní.  Skoro mě překvapuje, že tady nevypukla žádná epidemie. To je ale prostě zázrak Gangy. Říká se, že má neuvěřitelně samočistící systém. Její podloží a ryby, které v ní žijí, dokážou přes to, co vše se do ní dostane, během několika set kilometrů řeku opět vyčistit.

Na lodi se vydáváme proti proudu a obeplouváme varanáské gháty. Tady se u jednoho koupou lidé. Staří, mladí, muži, ženy, všichni se chtějí smočit a mnozí i umýt v matce všech řek. Kousek od nich plave v korytě mrtvá kráva a na ní hodují velké, černé krysy. Teď se voda zavířila a jedna krysa zmizela pod hladinou. . . Ještě že vím, že za to může delfínovec říční, který Gangu uklízí. Jinak bych se asi vůbec, ale vůbec necítila bezpečně.

Na vedlejším ghátu se suší prádlo. A já už chápu, proč to moje povlečení vykazuje tak podivnou barvu. Určitě ho taky prali v Ganze a sušili na sluníčku. O ou, trochu mi ta představa není příjemná, ale na druhou stranu, když to nevadí jim, proč by mělo mě? Vždyť nejsem o nic lepší než 1,3 miliardy obyvatel Indie.

Jeden z posledních ghátů, které vidím, je spalovací ghát. Zde pozůstalí spalují své nejbližší a pevně věří tomu, že pokud bude jejich popel vhozen do řeky Gangy, mají velkou šanci vymanit se z kruhu reinkarnace. Na břehu hoří ohně, je cítit pach spáleného masa, neuvěřitelná špína a pro mně až bestiální nahota pohřebního obřadu se míchá s důstojností, se kterou odměřují dřevo, staví hranici, ukládají na ní nebožtíka a zapalují oheň.

Svítá a já spolu s mnoha dalšími pouštím po vodě lodičku s květinami – dar bohyni Ganze.  Myslím na ty, kteří se právě v tuto chvíli naposledy loučí se svými milovanými. Život a smrt – v Indii naprosto běžná součást každodenního života. Žádné tabu, žádné přezírání, jen hluboká realita.

Začíná další den a Varanásí se probouzí. Je to vlastně velice hlučné město do kterého se sjíždí hindové z celého světa. A podle toho to tady taky vypadá. Žebráci, lidé s chybějícími údy, nazí a malomocní, staří a zohyzdění – úplné panoptikum hrůzy. Ale taky tahák pro turisty, kterých je zde plno a tam, kde jsou turisté, tam jsou i Indové, kteří jim něco chtějí prodat, vždy výhodně a se slevou.

Varánásí mi ukázalo Indii holou a bez příkras a zrovna zde se asi moc často nebudu chtít vracet.  Ale stálo to za to. Protože i tohle je Indii a já si začínám uvědomovat, jak moc ji chci poznat. Více, hlouběji.

Téměř předměstím Varánásí je Sarnát. Tak, jak je Varánásí důležité pro hindy, tak důležitý je Sarnát pro budhisty. Zde Budha poprvé kázal svým prvním pěti učedníkům. Město má úplně jinou atmosféru. Po zmatku a davech lidí jen klid a ticho. Tam kde se Vám ve Varanásí každý snaží něco prodat nebo alespoň vyžebrat, zde Vás každý nechá být, nic Vám nenutí a dokonce i některé služby ( jako třeba úschovna bot) jsou zadarmo.  Rozdíl je skutečně nebetyčný a já nabírám síly v zahradách kolem jedné z nejstarších dochovaných stup.

Protože má dnes do Varánásí přijet premiér Modi, chystají se velké uzavírky silnic po celém městě. Nakonec tedy musím spěchat, abych se vůbec dostala na nádraží, ze kterého vyrazím na svojí prozatím poslední cestu vlakem po Indii. Mým cílem  je Agra. Jeden z divů světa a jedno z turisty nejnavštěvovanějších míst na světě.

Probíhá tady taková nějaká podivná změna. Do Rishikeshe bylo vše dokonalé. Teď, jakobych měla poznat tu horší stránku Indie, tu, kterou již stihl zkazit turismus. Už náš průvodce – neuvěřitelně podlézavý. Chce nás dostat do předražených restaurací, platit nesmyslné taxy. Vše je špinavější, pouliční prodejci neodbytnější . . . A tak prý vypadá celá střední Indie, zkažená turisty, korupcí, úplatky a bakšišem . . .

Teď ale sedím ve vlaku do Agry a čeká mě Taj Mahal.

Erika Slabá
Indie mi natolik přeskládala hodnoty, pohled na život, bohatství či chudobu a MNOHO dalšího, že jsem se rozhodla s Indií spojit svůj další život, Nyní v Indii část roku pobývám. Na tomto webu sdílím své ryze osobní zážitky a poselství pro každého, kdo se nebojí změny. Můžu Ti dát tipy a doporučení, pomoct naplánovat cestu, nebo můžeš vyrazit se mnou a zažít Indii ne „all inclusive“ avšak „all reality“.

3 možnosti, jak lépe zvládnout cestu do Indie

Které Ti mohu poskytnout osobně

Konzultace

Konzultace před cestou

Chystáš se do Indie na vlastní pěst sám či s přáteli?

Příprava cesty

Příprava cesty do Indie

Chystáš se sám nebo s přáteli do Indie a chceš pomoci?

India Forever

Společná cesta do Indie

Nemáš ambice vypravit se do Indie po vlastní ose?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů