20.9. Moje nová zkušenost s indickým vízem

Čtrnáct dní před odletem se scházím se všemi, kdo se mnou tentokrát do Indie poletí, a hlavním dnešním úkolem je pomoct s žádostmi o vydání indického víza. Žádáme o eVízum, k čemu je zapotřebí fotografie o určité velikosti a rozměrech, naskenovaná kopie pasu v předepsaném formátu a nezbláznit se z vyplňování elektronického formuláře. Ten v průběhu odpoledne zhruba 4x přestane fungovat, někdy mám pocit že jako naschvál vždy při otázkách, jakého je dotyčný náboženského vyznání či zda nemá pakistánské předky. Zhruba po třech hodinách je dobojováno (kromě u těch, co si vzali nefunkční flashky a nebo jim nefungovaly platební karty) a konečně si o své vízum žádám i já. Pro mě to je hračka :o), dělám to už téměř automaticky a tentokrát jsem na sebe pyšná, že vše zvládám na první zátah. O to větší je mé překvapení, když následující den obdržím strohou informaci, že má žádost o vízum byla zamítnuta !?!
Nastala rychlá akce, volám na indickou ambasádu a velice, velice rychle se dovídám, že eVízum můžu mít jen 2x za kalendářní rok, takže po třetí ať si pěkně dojdu zažádat osobně. Skvělé. 50 USD v háji, 12 dní do odletu a já bez víza. Následující den pádím na ambasádu, ale vůbec mi
nedošlo, že asi po mně budou chtít i něco jiného, než žádost, fotku a pas. A taky že chtěli. Chybí mi kopie letenky a potvrzení o zůstatku na účtu. Skvělé. Ještě večer seženu, co musím a další den jsem na ambasádě znovu. Tentokrát již slavím úspěch, byť za poněkud vyšší poplatek 2750 Kč. Odevzdávám všechny dokumenty a za týden se mám přijít zeptat, jak jsem dopadla.

9 dní do odletu a mně jen tak napadne, že na žádosti o vízum se uvádí, zda mi někdy bylo vízum do Indie zamítnuto. Já uvedla že ANO ( zamítli mi ho před třemi dny) ale nevím, zda jsem uvedla, že bylo zamítnuto jen proto, že jsem žádala o eVízum. To by asi mohl být problém…. Pádím po třetí na ambasádu, přemlouvám úředníka, aby to se mnou probral, abychom nakonec zjistili, že jsem vše uvedla správně i s vysvětlením. 7 dní do odletu – pro vízum si mám jít až zítra, ale nevydržím to, a večer jedu po čtvrté na ambasádu. Zde zjišťuji, že jsem si zapomněla přinést potvrzení o zaplacení taxy. Nakonec úředníka umluvím (vždyť druhou kopii potvrzení o zaplacení má a u mé žádosti) a velice pomalu se probírá hromadou pasů, až vytáhne ten můj.
VÍZUM MÁM VYDANÉ a jak za chvíli zjišťuji, tak bylo vydané už předevčírem, když jsem zde byla naposledy abych se přesvědčila, že jsem v žádosti vše uvedla správně…

Dohra: úředník si se mnou rád povídá. Asi ho to docela baví, hlavně snad moje panika :o) Každopádně při loučení mi říká, že když se mi na indické ambasádě tak líbí (jsem zde 4x za sedm dní), tak doufá, že se zase uvidíme. Prý dá na mě kontakt do ambasadorovy kanceláře s poznámkou, aby mě pozvali na oslavy nejbližších svátku Diwali :o)