2.9.2018 Nepoznané území Madhjapradesh

Neznám celou Indii. To bych lhala sama sobě, kdybych něco takového tvrdila. Ale chci jí poznat. A proto při každé své cestě zařazuji do itineráře i nějaká místa, kde jsem ještě nikdy nebyla.

Tentokráte jsem si vymyslela stát Madhjapradesh a několik zajímavých míst, které jsou právě v tomto státě. Chci poznat Gwalier, Jhanci, Orchu a Khajuraho.

Je neděle ráno a my máme před sebou cestu dlouhou 450 km. Prší. Hodně prší. Z nebe padají provazce deště. Je šílený provoz. Nekonečné kolony náklaďáků se táhnou v obou směrech a pravidelně téměř ucpou cestu. Cestu? Chvíli sice jedeme po dálnici. Ale čím více se vzdalujeme od Agry, tím rychleji se cesta mění v naprostý tankodrom a ze „ speed breakerů“ se stávají „car breakery“.

Krávy. Takové množství jsem jich zatím v Indii nikdy neviděla. Jsou všude. Spí uprostřed vozovky, přechází mezi auty v koloně. Bezhlavě se vrhají pod kola projíždějících aut. Nereagují na troubení. Zastaví se a s nimi celá doprava. Často se k nim přidávají stáda nejrůznějších domácích zvířat. Buvolů, koz, ovcí a psů. Jsou před vámi, za vámi i vedle vás. Člověk si připadá jako v jejich obklíčení. Jsou drzé, nevyzpytatelné a hlavně, je jich hooooodně. Motorky a skútry. Jezdí sebevražedným tempem, nebo se zase totálně táhnou. Předjíždí do zatáček. Sedí na nich dva až šest lidí a člověk má pocit, že mu každou chvíli musí někdo spadnout pod kola.

Jedeme už 10 hodin. Všechno, co jsem výše popsala, se stále motá po silnici, jen více než polovina z toho není osvětlena, tudíž není vidět.
Po skoro 12 hodinách jízdy jsme konečně na místě. Unavení a utahaní jako koťata. Ale plní zážitků. Tak vítej, Madhjapradeshi. Těšíme se na tebe a chceme tě poznat :o)