Mehrangarh Fort, India

17.3. Mehrangarh Fort

Další den a další kouzelné město na mé cestě Rajastánem.  Krátce po poledni mi Jogi říká, že už to je jenom kousek, ale trvá ještě více než hodinu, než zastavujeme přímo pod skaliskem, na kterém stojí slavná Mehrangarh Fort s dokonalým výhledem na Jodhpur – či Blue City –  “Modré město” . Mehrangarh stojí na svém místě od 15.století, kdy byl vystavěn tehdejším radžpurským maharádžou. Místní vládci byli prý velkými romantiky, proto není na stavbě vnitřních paláců šetřeno na výzdobě. Celé město se zařadilo mezi mé oblíbené, ale nejenom vyhlídka, architektura, parky a samotná historie mě zde uchvátila.

Večer jsem požádala Jogiho, aby mne vzal do nějakého hinduistického chrámu. Ale ne žádného výstavního, ale takového normálního, kam chodí obyčejní lidé. Zastavili jsme u hlavní silnice, a vydali se ke stavbě, která mohla být malou čekárnou na autobus, nebo obchůdkem. Jaké bylo mé překvapení, když právě zde byl malinký chrám, jednoduchý a téměř bez výzdoby. Malá hlavní místnost sloužila sakrálním účelům, ve vedlejším pokojíčku pak byla postel a pár osobních věcí svatého muže, který zde přebýval. Muž byl oděn ve žlutém, značně špinavém rouchu, měl dlouhé, spletené vlasy a stejně tak dlouhé vousy. Z tváře na první pohled vystupovaly velké, tmavé oči. Přivítal nás, usadil (samozřejmě na zem) a dal se do řeči s mým společníkem. Jako obvykle jsem nic nerozuměla. Ale na závěr celé jejich diskuse muž přistoupil, poklekl ke mně, položil mi ruce na hlavu a pak na mé ruce a pronášel slova, slova požehnání. Totéž pak opakoval i u Jogiho. Nakonec nám obmotal zápěstí červenou šňůrkou. Předali jsme mu drobné dary a z chrámu odešli. Až venku jsem se dověděla, že jsem se účastnila velice populárního obřadu, který svatý muž udělal jen pro nás dva a že červená šňůrka na mém zápěstí je symbolem posvěcení a požehnání. Mám ji tam stále. A nesundám ji, dokud se sama nerozpadne.

Nejsilnější zážitek toho dne je ale čistě soukromý a jednoduše gurmánský. Kousek od městské brány stojí malý stánek, ve kterém už mnoho let připravují ty nejlepší vaječné omelety, jaké jsem kdy jedla. Postup výroby jsem tak úplně nesledovala, ale výsledek byl následující: lahodně našlehaná vaječné omeleta s tak akorát velkým množstvím zeleniny a koření, vložená mezi opečené toustové chleby. Naprostá, voňavá lahůdka, která se jedla úplně sama. Hned kousek dál jsem to zapila vynikajícím čajem a jako dezert si dala mangový džus, což byla spíš hustá mangová drť, vynikající chuti a nezvyklé konzistence. Na pití to bylo moc husté a na jídlo zase dost řídké. Ale vůbec mi to nevadilo. Statečně jsem se s tím poprala :o) Pohoršena sama sebou a tím, jak jsem dala přednost jídlu před kulturou jsem se odebrala na lože, ale sny jsem měla sladké a připomínaly mi chuť manga.

Erika Slabá
Indie mi natolik přeskládala hodnoty, pohled na život, bohatství či chudobu a MNOHO dalšího, že jsem se rozhodla s Indií spojit svůj další život, Nyní v Indii část roku pobývám. Na tomto webu sdílím své ryze osobní zážitky a poselství pro každého, kdo se nebojí změny. Můžu Ti dát tipy a doporučení, pomoct naplánovat cestu, nebo můžeš vyrazit se mnou a zažít Indii ne „all inclusive“ avšak „all reality“.

3 možnosti, jak lépe zvládnout cestu do Indie

Které Ti mohu poskytnout osobně

Konzultace

Konzultace před cestou

Chystáš se do Indie na vlastní pěst sám či s přáteli?

Příprava cesty

Příprava cesty do Indie

Chystáš se sám nebo s přáteli do Indie a chceš pomoci?

India Forever

Společná cesta do Indie

Nemáš ambice vypravit se do Indie po vlastní ose?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.