Pokud jsem se rozhodla procestovat zemi, která má rozlohu přes 3 miliony km2, a k tomu jí ještě poznat, znamená to pro mě, že velkou část svých dní trávím v nějakém dopravním prostředku.
To mě čeká i dnes, kdy se vydáváme na cestu do slavného Ranakpuru, ale prvně, po několika hodinách jízdy, zastavujeme v malém městečku Kunbhalgarh, nad kterým se ční z dálky viditelná pevnost. Samotná pevnost byla postavena v 15.století, ale jistě zajímavější než celá pevnost je její legenda. Ta říka, že se maharádža Kumbha pokusil několikrát postavit pevnostní hradby, ale ty se vždy zřítily. V zoufalství tedy požádal o radu místního poustevníka. Ten navrhl, aby mu uťali hlavu a postavili chrám na místě, kam se hlava po useknutí dokutálí. Hradby a pevnost měly být postaveny tam, kam dopadne tělo. Jeho rady byly vyslyšeny a následně byla vybudována pevnost spolu s chrámem i hradbami, které přetrvaly dodnes. Podle jiné místní legendy nutil maharádža Kumbha místní zemědělce pracovat i v noci, a aby na práci na poli v údolí pod pevností dobře viděli, rozsvěcel na hradbách velké lampy, které se skládaly z 50 kg tuku a 100 kg bavlny.
Kunbhalgarh, InDžinistický chrám v Ranakpuru
A opět další cesta, tentokráte ke slavnému Džinistickému chrámu. Kdo to vlastně ti džinisté jsou? Abych to uvedla na pravou míru, tak základní myšlenkou džinismu je nenásilí. Jeho projevem je respektování veškerého života: lidí, zvířat, rostlin. Někteří mniši mají přes ústa pruh látky, jiní před sebou při chůzi nebo před usednutím zametají jen proto, aby neusmrtili ani toho nejmenšího tvora. Všichni džinisté jsou vegetariáni. Nemohou vykonávat určitá povolání, nemohou např. obdělávat půdu jako rolníci, kteří při své práci mohou poranit zvířata (čímž si velice zkomplikovali přísun nových věřících). Mniši a mnišky vytvářejí komunity, v jejichž čele stojí učitel. Živi jsou z almužen. Skládají slib čistoty a chudoby. Nesmějí lhát ani krást. Věřící navštěvují chrámy, kde se modlí a obětují Džinnům (osobám, které dosáhly dokonalosti) jídlo, parfémy, květiny nebo peníze. Sedí u nohou sochy, přednášejí hymny a čtou Písmo. Důraz je kladen i na meditaci. Jednou za dvanáct let se džinisté shromažďují u sochy mudrce Bahubaliho, který završil reinkarnační cyklus. Je to elitní menšina stoupenců, jež dnes čítá na 3 miliony lidí, a její známé sekty jsou např.: Bíle odění, Vzduchem odění – což znamená, že chodí zcela nazí atd. Velké úctě mezi Džinisty se těší kromě mužských řádů také řády mnišek.
Chrám to byl opravdu nádherný, ale ještě o něco více mě uchvátilo Crocodile lake ve městečku Sadri, kde jsem ten den nocovala. Úžasná příroda, žádní turisté, v dálce se převalující krokodýli a naprostý, ničím nerušený klid při západu slunce.
Zcela očištěná od rušivých myšlenek jdu spát.
3 možnosti, jak lépe zvládnout cestu do Indie
Které Ti mohu poskytnout osobně
Konzultace před cestou
Chystáš se do Indie na vlastní pěst sám či s přáteli?
Příprava cesty do Indie
Chystáš se sám nebo s přáteli do Indie a chceš pomoci?
Společná cesta do Indie
Nemáš ambice vypravit se do Indie po vlastní ose?