16.10. V Ladhaku je stotisícová armáda a část města slouží vojenské posádce

Indie je naprosto úžasná. Právě v tom, že muži jsou opravdoví chlapi a ženy mají možnost udržet si skutečnou ženskost. Ta krása, barevnost a do jisté míry erotičnost je cítit všude a mně poprvé napadá, jak moc je mi líto, že nejsem sama svojí paní a nemůžu zde zůstat déle.  Vedle toho cítím i tu neuvěřitelnou rozporuplnost. Indie dala vzniknou Kámasútře a přitom doteky mezi mužem a ženou jsou na veřejnosti nepřijatelné. Pohledy, úsměvy – to je vše, co si k sobě páry dovolí. A i to jen v omezené míře. Indičtí muži jsou mnohem otevření vůči nám, cizinkám, než vůči svým vlastním ženám.

Dnešek je zase úplně jiný než dny doteď. Jak jsem už psala, v Ladhaku je stotisícová armáda a část města slouží vojenské posádce. Jdu se podívat do vojenského muzea a dost se bavím. Ne tím, o čem to muzeum je. Ne památníkem Indicko – Pakistánských válek. Ale jedním vojenským oficírem, který se rozhodl, že mě po muzeu provede. Odhadem čtyřicetiletý štramák, frčky na ramenou, uniforma doplněna hedvábným šátkem kolem krku. Jeho jediným cílem je pravděpodobně seznamovat turisty se všemi okolnostmi proběhlých válečných konfliktů, ale mám pocit, že u mně si usmyslel, že podrobností není nikdy dost a vodí mě od jedné vitríny ke druhé a zahrnuje fakty, které si nejenom nepamatuji, ale dost často jim ani nerozumím. Můj ty světě a jak mám z jeho péče uniknout? Abych ho neurazila? Po hodině bloumání a v okamžiku, kdy mě to už fakt nebaví, se na mně tak nějak mile podívá a konstatuje, že jsem už asi unavená a doporučí mi dojít si na kávu v přilehlé kavárně. Pak se ale prý musím každopádně vrátit, neboť prozatím jsme prošli tak maximálně třetinu exponátů. No to víš že jo, určitě se budu vracet. . .

Dobrá káva mi zvedla chuť ke konverzaci, ale opatrně hlídám cestu a přemýšlím, jak projít kolem mého nedobrovolného průvodce tak, aby si mně nevšimnul. Nakonec volím přímou výzvu. Nejkratší cestou si to namířím k němu a požádám ho o společnou fotku. Po chvíli váhání souhlasí, musím mu ale slíbit, že ji určitě nedám na facebook. Poté se staví do pozoru, zapózuje a po focení mne asi pro jistotu nechává odejít :o) měla jsem pocit, že se bojí, co si dovolím dále :o))

Celý tento zážitek mi silně připomenul uplynulou noc. Někdy kolem druhé ráno mě probudil zvláštní hluk.  Nejprve jsem nechápala, o co se jedná, ale pak mi došlo, že ten zvuk vydávají těžká vojenská letadla a vrtulníky. Vím, že momentálně probíhají nepokoje v Kašmíru – což je hned vedle Ladhaku, může to ale nějak zasáhnout i sem? Může se něco stát? Je to jen cvičení, nebo propukla třetí Indicko – Pakistánská válka. Zvláštní. Ve vzduchu cítím strach.