10.5. 2019 Indická pošta

I v Indii jsou dny, kdy se v podstatě nic zvláštního nestane.

Takže dneska jsem pracovala, vybírala, prohrabovala se miliardou šátků, serepetiček zajímavých i absurdních, krásných, i tak nějak indicky ošklivých.

Jezdila jsem rikšou.

Pila vynikající ledovou kávu z plastového kelímku.

Užívala si svých – no, co to vlastně jsou – dva rošťáci, dcera a syn mých přátel. Jestli chcete znát jména tak Humans hi a Kaushal (obě jména jsem si musela napsat a doufám, že si je zapamatuji), pro jistotu to je prostě moje princezna a malý maharádža :o)

Dostala jsem od nich pravé indické jméno – to moje, české, je zase složité pro ně. Takže prý nově jsem SONAM :o)))

Ale asi největší zážitek bylo odeslat balíček, který mě požádala kamarádka, abych vzala do Indie a poslala do Bombaje.

To bylo tak. Govind (kamarád) někam zavolal. Cca za 30 minut přijel pán na kole. Tady, mají pána na všechno. Tenhle byl přes poštovní zásilky. Projednalo se s ním, co bych potřebovala. Pán zase odjel. Přijel po další půl hodině a přijel na kole s vozíčkem. Na vozíčku si vezl váhu. Velkou. Vytáhl mapu, balíček změřil a poté zvážil. Pak něco začal počítat na kalkulačce a nakonec mi řekl cenu.

Byla hooodně vysoká.

Pán mi začal líčit, proč je tak vysoká, a Govind začal říkat, proč by tak vysoká být neměla. Tak to mi hlava nebere. Tady se smlouvá i o ceně poštovného!?!

Nakonec jsme se všichni dohodli, co jsem za to ochotná zaplatit. Pán si sbalil váhu i balíček a odjel. Za dalších dvacet minut se vrátil a přivezl mi potvrzení o předání zásilky. Papír byl napůl rozmočený. Bylo mi slíbeno, že se o to postarají a ať se nebojím, že se balíček určitě dostane na místo určení. No tak doufám, že to zvážili a změřili správně a hlavně, že to poslali na správnou adresu :o) Teď už to je jen v rukou indické pošty.

Ale i tak to byl krásný den.

No a zítra mířím z růžového města dále. Tentokráte do míst, kde jsem ještě nikdy nebyla, abych zase objevila alespoň kousíček Indie, kterou zatím neznám.

Už teď se těším, co mě čeká.