10.3. Nečekané setkání v Helsinkách

Tak už zase sedím v letadle a skoro ani nevím, jak se to stalo. Okamžitý nápad? Myšlenka, která se sama zrealizovala? Neuvážené rozhodnutí? Nebo cesta, po které mám jít . . .

Po posledním návratu z Indie mi trvalo mnohem déle zvyknout si na realitu všedních dní než koupit novou letenku do Indie. A tak se teď vznáším někde nad Finskem a hlavou mi víří myšlenky na tehdy a teď, na to, co bylo a jaké to bude.

Cestuji mnohem více na lehko než posledně, mám mnohem méně plánů, ale zato více očekávání. Potkám se s lidmi, které už znám, navštívím místa známá i neznámá, a skutečně jsem zvědavá, jestli má Indie na mně pořád takový vliv.

Jedu tam především oslavit svátky Hólí (svátky barev), jednu z nejkrásnějších, ale také nejzprofanovanějších slavností v Indii.  Ale teď mám před sebou ještě dlouhé čekání v Helsinkách a pak skoro sedm hodin letu do Delhi.

A v Helsinkých se to stalo, takové krátké intermezzo, aneb jak se v Helsinkách dá mluvit česky :o)

Jen co jsem na letišti prošla odbavovací halou, nasedla jsem na autobus a rozhodla se, že si čekání zkrátím prohlídkou hlavního města Finska.  Ono to není velké město a jelikož neopouštím prostor EU, je to všechno takové… jednodušší.  A tak si jedu do centra, přemýšlím o tom, že bych si asi někde měla pořídit mapku, že jsem si o tomto městě měla něco přečíst, protože právě teď mě ani nenapadá, co bych vlastně měla chtít vidět. Vystoupila jsem na autobusovém nádraží, rozhlížím se kolem a po pár minutách jsem se rozhodla, kterým směrem se vydám (hlavně tedy přemýšlím, abych trefila zpátky :o) Ušla jsem pár kroků a ocitla se asi na nejrušnější helsinské křižovatce. Zde mi opravdu dochází fantazie a já zoufale přemýšlím, kam mám jít dále, když v tom slyším češtinu. No to mě tedy… Otáčím se a za sebou vidím dva lidičky, tak mého věku, jak se zájmem studují mapu a nahlas se baví, kam se vydají. Nejjednodušší bylo otočit se na ně a pěkně česky je oslovit. Myslím, že byli překvapeni úplně stejně jako prvně já :o) Tak to zkrátím. Aniž bychom o sobě věděli, byli jsme jediní tři cestovatelé, kteří tímto spojem letěli z Prahy do Delhi. Moji noví přátelé mě přibrali do party a společně jsme ne jenom prošli Helsinky, dali si pivo v hospodě Zetor, ale také jsme společně doletěli až do Delhi a rozloučili se po odbavení na letišti.

S Monikou jsem v kontaktu nadále. A mám velikou radost, že jsem měla čest je oba potkat. Bylo to s Vámi moc fajn.